Březen 2009
Ahoj lidičky, po našem Haf! Haf!
Měsíc březen byl pro mě plný nových zážitků. Moji páníčkové mě vzali na pár docela zajímavých míst. Nejprve mě vzali na veliký kopec plný lidiček na prknech (to by se to kousalo) Říkali mu Ještěd. Kopec plný sněhu. Vzali mě tam po návštěvě mého prvního domova v Liberci. ( Foto uvidíte ve Fotoalbu) Docela se mi tam líbilo, bylo chladno a plno sněhu okolo a ten kdo mě už zná ví že to já moc rád.
Za týden na to dostala Miška nápad se jít projít na Tolštýn. Tak se jelo do Jedlové pod Tolštýnem na to veliké parkoviště a hurá výšlap nahoru. Říkal jsem si, že jsou trochu líní, ale na konec i já toho měl plný tlapky. Celou cestu jsem lítal bez vodítka, to víte nesl jsem se jako páv. No jsem přeci krásný pejsek tak ať lidi vidí, že se umím nosit. Musím říct , že pár příbuzných o mě říká, že neumím chodit, ale oni o tom nic neví. Den se vyvedl a po tom co jsme dojeli domů jsem upadl vyčerpáním. Ale než jsem upadl do blaženého snu jsem se musel pořádně nacpat. Pak už se mi zdáli ty nejkrásnější sny. Asi. Říkal Honzík pač jsem ze spaní strašně slintal. Fotky mi dali do Fotoalba
Byl jsem v „PEKLE – tak by se dal nazvat náš společný další výlet. Já, Miška, Honzík a Babííí. Jeli jsme autem do České Lípy a pak jsme čekali, až přistaví vlak směr Zahrádky. Před vstupem do vlaku mi dali na čumáček nějakou ohlávku??? No tak jsem jim ukázal jak rychle umím ztuhnout – phe a byli na mě krátký. Zrada - použili pamlsky a tím mě zcela dostali do své moci, ale příště, příště jim ukážu. Vlakem jsem jel poprvé. Myslím si, že jsem to zvládl na jedničku. Co jste si mysleli, že o sobě řeknu, hochu to jsi nezvládl – nikdy!
Než jsme našli cestu do pekla, trochu jsme bloudili. Ale měli sebou mě a tak jsem jim našel cestu, pak už šlo vše tak jak mělo. Krásná procházka, krásnou krajinou. Lidičky určitě si tam zajeďte podívat. Cesta to byla dlouhá, ale opravdu moc krásná. Z jara to mohu jen doporučit.
Pac a Haf !!!
a tady jsou odkazy na fotky